"Užitečný projekt" nebo "projekt na oko"?

1. srpna 2014 v 20:40 |  Tsering Özer

Během letních měsíců ve Lhase ve dne v noci prší. Přestože už Lhasa není "krásné modré nebe, širá úrodná zem", vzduch je pořád čerstvý a země plná života. Málokterý Lhasan, včetně mně, si ale pamatuje přívalové deště způsobující záplavy. Samozřejmě to neznamená, že ve Lhase nikdy záplavy nebyly, podle záznamů o katastrofách dochovaných v Potale, se v letech 1803-1958 na území dnešní tzv. Tibetské autonomní oblasti přihodily záplavy 86 krát. "Souvislý déšť", "nepřetržité velké srážky", "přívalové deště po několik dní a nocí" způsobovaly, že se lhaská řeka vylila z břehů. Po oblasti Žikace a Lhoka je Lhasa nejčastějším místem záplav.

Podle známé knihy "Sedm let v Tibetu" rakoušana Heinricha Harrera, který se spolu s Peterem Aufschnaiterem dostal do Lhasy v roce 1946, začali pracovat pro tehdejší vládu tzv. kašag. Zakreslili mapu Lhasy, účastnili se na nových stavbách města, navrhli vodovodní systém a projektovali a stavěli nové povodňové hráze podél lhaské řeky. Od té doby ve Lhase nebyly povodně.

Loni 1.7.2013 byl slavnostně dokončen "Projekt na ochranu starého města Lhasy". Nutno podotknout, že to byl velkolepý projekt místních čínských úřadů. Investovali do něj přes 1,5 miliardy RMB a jeho hlavním účelem bylo vyřešit infrastrukturu centrální části města a zabezpečení před požáry a dalšími riziky... Projekt zahrnoval také zavedení integrovaného vodovodního potrubí, renovace elektrického vedení, výměnu odpadních potrubí, opravu protipožárních zařízení, zachování jedinečného vzhledu starého města, výstavbu energeticky úsporných budov, opravu památkových budov atd. Spolu s tím byl proveden i projekt "Oprava a čištění koryta lhaské řeky", celkem za 3,532 miliard RMB bylo postaveno 6 hrází. Podle oficiálních zpráv šlo o "vylepšení protipovodňového systému města".

O rok později se ukázalo, že jedna průtrž mračen představuje vážný problém. Lhasané se ptají: "Toto je vládou vychloubaný "užitečný projekt" nebo spíš ve skutečnosti "projekt na oko"? Lhasané říkají: "Slyšeli jsme už, že se břehy Lhasy vylévají ze břehů. Nikdy však, že pronikne voda až do chrámu."
Místa, kde následující fotografie byly pořízeny, představují střed starého města Lhasy - chrám Džokhang. Voda v ulicích překazila náboženskou pouť a modlitby před chrámem mnoha starým i mladým lidem. Také loni nově přestavěné, nádherně vypadající ulice starého města, voda zatopila až po kola aut. Lhasané říkají: "Takhle vypadá město po přestavbě bez odtokového systému."

Kamarád na sociální síti si povzdechl: "Po staletí se Lhase nic nestalo! Prostřednictvím vládních přestaveb a výstaveb se během jednoho večera stalo tohle! Každý si dokáže představit, jakou mají asi kvalitu nové odtokové systémy Lhasy! Velké zklamání! Doufám, že zodpovědné úřady to napraví! Doufám, že inspekční týmy centrální vlády toto důkladně prošetří! Říká se, že 90 haléřů z jednoho yuanu na tibetskou ekonomiku přichází z čínské centrální vlády. To jim nevadí, že se jejich peníze utrácí takhle?!"

Jiný známý situaci okomentoval: "11.7. dopoledne se Lhasou prohnala průtrž mračen, lidé na cestě do práce jeden po druhém posílali obrázky zatopených ulic, nejhůře na tom je ulice Čhumi, dále ulice Baji, Xuexincun atd. Zodpovědná osoba úřadu města Lhasy, z oddělení pro údržbu, se k tomu vyjádřila: "Situace v ulici Čhumi je poměrně vážná, hlavní důvod vidím v tom, že odpadní kanály jsou zastaralé, kanalizace má malý průměr, a proto se na ulici hromadí voda."

Tibeťané v exilu spatříce zatoupenou Lhasu ustaraně říkají: "Lhasa je duší pro miliony lidí. Ještě není pozdě! Starosta města by okamžitě měl začít s opravou kanalizace. Já vím, že Tibet dnes spravuje Čína, ale Tibet je také naším domovem, přestože už není náš."
_______________
Zdroj: Neviditelný Tibet, publikováno 31.7.2014, původně z RFA, tibetské sekce
Fotografie: Sangghe, 定结多杰
___________________________
Původní komentář u některých z fotografií:
  • Tyto fotografie jsou výsledkem vládou plýtvaných hromad dědečků Mao (*na všech čínských bankovkách je podobizna Mao Zedonga), kolik bylo použito lidské práce, kolik nápadů, kolikrát v televizi ukazovali, jak se staré město opravuje. Pořád říkají, že dřív nebylo tohle, nebylo támhle to, ale teď, po úpravách bude všechno! Ano, teď máme jezírko, určitě to uspokojí lid. Zároveň ochraňuje chrám Džokhang! Naplánoval někdo, kolik dědečků Mao odteklo kanálem? Projekt vymytých mozků!














 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama