Příběhy o tibetských dolech

18. července 2012 v 8:38 |  Tsering Özer
Zasněžená země nazývaná "střechou světa", přestože je velmi bohatá na nerostné suroviny a minerály, má nesmírně křehký ekosystém. Navíc se specifickou kulturou místních obyvatel, která dnes čelí mimořádné realitě. Těžba minerálů zde musí být víc než opatrná, v žádném případě nelze kopat v zemi dle libosti, jinak budou napáchány nenapravitelné škody. Ve Lhase jsem slyšela hodně příběhů z těžařských oblastí. Můžeme v nich pozorovat denně narůstající nebezpečí krize a rozpory mezi rozvojem a přírodními zdroji, rozvojem a životním prostředím, rozvojem a obživou obyvatel.

Amdo, 2011


Jeden dělník z vesnice Karma (རྐར་མ་) v okrese Maldogungkar (མལ་གྲོ་གུང་དཀར་) mi vyprávěl, že jenom v blízkosti jeho vesnice je šest těžařských dolů. Vzhledem k tomu, že se v průběhu těžby nevyřešil systém odpadních vod, dokonce existují doly, kde se o to ani nepokusili, vedlo to k tomu, že v místních potocích i podzemní vodě jsou chemikálie. Nejenže lidé a zvířata v okolních vesnicích nemohou vodu pít, ale i úroda na polích se drasticky snížila a tráva na loukách obsahuje nebezpečné toxiny.

Tibetský vysokoškolák studující v Číně využil loňských letních prázdnin k prozkoumání pastvin na severu Tibetu, kde je i několik těžařských dolů. Na vlastní oči viděl, jak jsou okolní kopce bezohledně rozkopány. Pastevci žijící v okolí nejenže těžařským společnostem poskytují dobytek na přepravu materiálu, navíc nutí vlastní dcery spát s příchozími dělníky. Důvodem je chudoba a za peníze tu lze koupit všechno. Místní kádry se dokonce předhání v tom, kdo první pomůže autem převézt písek a kamení, a kdo potlačí pastevce bouřící se proti těžbě.

Další příběh má poněkud mýtický nádech. Vyprávěl ho pocestný z okresu Gar (སྒར་) v kraji Ngari (མངའ་རིས་, západní část centrálního Tibetu). Loni v létě se v Garu z ničeho nic objevil nový druh zajímavého hmyzu. Tvar měl jako kobylka, černou barvu a pohyboval se v houfech. Nikdo nevěděl, co je to zač, ale jakmile byl spatřen černý roj, budilo to v lidech paniku. Místní předáci vydali rozkazy, ať zemědělci použíjí pesticid a hmyz vyhubí. Od měst až po vesničky se začalo poprašovat a hubit pesticidem, nemělo to však žádný velký úspěch. Skupinka čínských kádrových pracovníků, která zde pracovala, provedla testy a zjistilo se, že jeden brouk se dokáže do druhého dne rozmnožit pětkrát.
Vzácný minerál těžený v těchto končinách vzbudil zájem mnoha majitelů těžařských společností, kteří přišli a prolomili tabu dodržovaná místními lidmi po generace1. Mnoho lidí tvrdí, že hmyz se objevil z důvodu bezohledného, nevybíravého a nadměrného kopání a rýpání se v zemi. Místní starci a mnichové jsou ještě navíc přesvědčeni, že hmyz je velmi zlá předzvěst budoucí katastrofy.

Další historka spíše pobaví. Vypráví se o krajině v Čhangthangu ( བྱང་ཐང) a jedné z tamních posvátných hor, která byla prohlášena bohatá na minerály a nerosty. Jistý těžařský podnik, s konexemi ve vládě, se zde pokusil těžit. Neustále však u místních obyvatel narážel na odpor a místní se bouřili. Šéf firmy se proto spolčil s místním lamou, známým neustálým pomlouváním současného dalajlámy. Lama se vzápětí vyšplhal po žebříčku hodností na jednu z nejváženějších pozic v klášteře a získal samozřejmě nemalé výhody zaručující jeho postavení. Svolal všechny obyvatele z okolí na schůzi a prohlásil, že má už pravomoc používat své duševní síly. Řekl, že posvátného ducha, který žije v jejich svaté hoře, přestěhoval na tamtu vedlejší horu. A proto, tato posvátná hora odteď už není posvátnou. Může se zde tedy začít s těžbou.
Jeden bystrý starší pán z obecenstva ale opáčil: "Tulku2, pokud dokážeš takto používat svoji sílu, přenes ducha naší nejposvátnější hory Kailás (གངས་རིན་པོ་ཆེ) k nám do vesnice! Ušetří to všem zdejším lidem každoroční vyčerpávající poutní cestu ke Kailásu.

V těchto příbězích ve mně nejvíc vzbuzuje odpor lama, který si zahrává s vírou a stal se z něj překupník s náboženstvím. Přestože jsou přírodní zdroje vypleněny, životní prostředí tak nešťastně zničeno. Nejvíc zdrcující je ale fakt, že naše kultura a naše hrdost taktéž zmizela.

10.dubna 2007
Autorka: Tsering Özer
Datum publikace na vlastním blogu: 21.dubna 2007
Článek původně publikován na webu RFA.org

Amdo, povodí Dlouhé řeky, 2011

doly v Tibetu, 2012 (zdroj weibo.com)

_________________________________________________________________________________
1 Tibeťané věří, že země je posvátná a proto člověk nemá právo do ní kopat
2 Tulku, (སྤྲུལ་སྐུ་) - převtělěnec, vysoká hodnost v tibetském buddhismu. Tulku je například i dalajláma
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama