Červenec 2012

Příběhy o tibetských dolech

18. července 2012 v 8:38 Tsering Özer
Zasněžená země nazývaná "střechou světa", přestože je velmi bohatá na nerostné suroviny a minerály, má nesmírně křehký ekosystém. Navíc se specifickou kulturou místních obyvatel, která dnes čelí mimořádné realitě. Těžba minerálů zde musí být víc než opatrná, v žádném případě nelze kopat v zemi dle libosti, jinak budou napáchány nenapravitelné škody. Ve Lhase jsem slyšela hodně příběhů z těžařských oblastí. Můžeme v nich pozorovat denně narůstající nebezpečí krize a rozpory mezi rozvojem a přírodními zdroji, rozvojem a životním prostředím, rozvojem a obživou obyvatel.

Amdo, 2011

Proč se zhoršila fyzická kondice tibetských nomádů?

1. července 2012 v 0:43 Wang Li-siung
Před pár dny jsem potkal přítele, nomáda. Řekl mi, že dnes mají nomádi oproti dřívějším časům mnohem víc peněz, jejich zdravotní stav se ale zhoršil. Jeho závěry vyplývají z pozorování, že loni v létě onemocnělo lidí ve vesnici málo, ale letos v létě onemocněl téměř stejný počet jako v zimě.

Zeptal jsem se na důvod a bylo mi řečeno, že to je kvůli nedostatku jídla. To mne překvapilo, když mají peníze, jak je možné nemít dostatek jídla? Řekl mi, že to je způsobeno právě penězi. Dříve, když ještě nebylo tržní hospodářství, každá rodina jednou za pár dní porazila ovci a mohli se dosyta najíst masa. Dnes se jedna ovce dá na trhu prodat za několik stovek yuanů1 a proto se zdráhají sami ji sníst. Spočítají si, o kolik peněz přijdou poražením jedné ovce a o to víc se jim nechce jíst. Také domácí máslo většinou prodají na tržišti. Dokonce i domácí mlého pijí jen co zbyde po výrobě másla. Kolikpak v něm může být živin?